Krovy

Každá střecha je tvořena nosnou konstrukcí a střešní krytinou, zároveň celému stavebnímu objektu poskytuje dokonalou ochranu před povětrnostními vlivy a zabraňuje úniku tepla. Krov je ve své podstatě nosnou konstrukcí střechy s jasně definovaným úkolem: přenášet zatížení zejména od vlastní tíhy, celé skladby střešního pláště, sněhu a větru.

Jaké materiály se při stavbě krovu používají?

Představujete si krov z dřevěných hranolů? Ano, jedná se o tradiční vzhled klasicky zhotoveného krovu. Aktuální trendy však nebrání ani výrobě této nosné konstrukce z kovu, nebo kombinací těchto dvou typově odlišných materiálů. Moderní architektura samozřejmě počítá i s ocelovým krovem nebo jeho zhotovením ze železobetonu. Stále nejčastěji se však setkáváme s tradiční tesařskou prací. V České republice se nejvíce používá soustava vaznicová, která nahradila dříve nejrozšířeněji používané hambalkové soustavy. Na menší střechy rodinných domů se v dnešních technologických podmínkách používá zjednodušená soustava krokvová. Naopak pro nízké střechy lze využít soustavu vlašskou nebo krov tvořený příhradovými vazníky a pro střechy štíhlé soustavy věžové.

Jaký typ krovu zvolit? Volba krovu

Při volbě krovové soustavy zohledňuje projektant celou řadu parametrů. Nejpodstatnější je, jaký rozpon má budoucí střecha překlenout. Významnou roli hraje rovněž střešní sklon a klimatické podmínky, ve kterých se objekt nachází. Volbu konstrukce krovu ovlivňuje také skutečnost, zda a v jakém rozsahu má být pod střechou obytné podkroví.

Skladba krovu

Krov je sestaven z několika odlišných vodorovných, šikmých a svislých prvků s typickou funkcí pro své přesné umístění. Podívejme se na ty nejčastější dnes používané části a představme si alespoň okrajově jejich funkci.

Pozednice – vodorovný trám umístěný na nadezdívce nebo věnci, který přenáší zatížení z krokví do nosného zdiva. Na pozednici jsou osedlány krokve. Někdy je pozednice označována jako nejníže položená vaznice.

Vaznice - pod tímto označením nalezneme vodorovně probíhající trám skrz celý krov, který zároveň podpírá krokve. Vaznice rozlišujeme podle umístění. V hřebeni mluvíme o vaznici hřebenové. Vaznici umístěnou mezi pozednicí a hřebenem pak nazýváme vaznicí středovou. Vaznice zaručují ztužení krovu v podélném směru.

Krokev – šikmý prvek krovu nesoucí střešní latě, který je osedlaný na pozednici, případně ještě na jedné nebo více vaznicích.  Osová vzdálenost krokví se v našich podmínkách pohybuje nejčastěji mezi 0,8 – 1,2 m.  Zvláštní kapitolou jsou vodorovné krokve -  tzv. vlašské, které jsou součástí vlašských soustav. 

Kleštiny - vodorovné prvky tvořící párovou soustavu, které se osazují pod středové vaznice a připevňují se ze strany na dvojici krokví. Kleštiny ztužují jednotlivé vazby krovu. U obytných podkroví bývají kleštiny využity pro zavěšení podhledu a v úrovni kleštin se rovněž realizuje zateplení stropu nad obytným podkrovím.

Příhradové vazníky -  spadají do oblasti moderní tesařské konstrukce tvořené z horního a dolního pásu. Obrovskou výhodou je možnost prefabrikace, čímž se zkracuje montáž na stavbě. Takto sestavovaná nosná konstrukce nezabere dělníkům více jak jeden den. Využití nalézají u mírnějších sklonů bez potřeby vytvářet podkrovní bytové prostory.